Slávistické bowlení (16. 4. 2016)
Slávistické bowlení – Kutná Hora
V sobotu 16. dubna jsme se ve složení Vojta, Miloš a Markéta zúčastnili turnaje v bowlingu v Kutné Hoře. Byla to pro nás vlastně první zkušenost s nějakým turnajem v rámci slávistického Odboru přátel (pokud nepočítáme turnaj ve stolním tenisu, který jsme pořádali my).
Rozhodli jsme se jet vlakem – rychlíkem v osm ráno z HB a v Kutné Hoře na hlavním nádraží jsme ještě přesedli na osobák a jeli asi dvě minuty do místní části Kutná Hora – Sedlec. Já osobně jsem byla tedy v KH poprvé a musím uznat, že zklamání… Byli jsme samozřejmě jen v okrajové části města, ale ta působí opravdu dost neutěšeným dojmem. Ale hned kousek od vlakové zastávky nás přivítal moc pěkný kostel s klášterem, do kterého jsme nakoukli, a v důsledku brzkého příjezdu a přebytku času jsme se ještě vydali do kostnice, která byla vzdálena jen pár desítek metrů. No, co bych k tomu tak řekla – prostě kosti... :-P
Pizzerii s bowlingem, kde se turnaj konal, jsme našli bez problémů. Parkoviště se pomalu ale jistě plnilo slávisty, avšak stále bylo zavřeno. Otevíralo se až v 11, ale to zas tak nevadilo, např. my jsme si ještě zašli na nedalekou čerpací stanici na kávu. Po vpuštění nedočkavých slávistů na bowling jsme se všichni v klidu usadili, poté si zašli pro speciální bowlingové boty a od Michaela Janáčka (pořadatele za OP Kolín) obdrželi lístek na zapisování skóre. Pan Janáček také rozlosoval jednotlivá družstva do drah. Na nás vyšla dráha č. 3, kde jsme se prostřídali s družstvem Rožďalovic.
První hra se nám celkem vydařila (nebo jsme si to alespoň mysleli), bez pauzy následovala druhá a ta byla již o dost slabší. Ale nevadí, aspoň jsme se pobavili. Pak jsme si dali oběd, po něm krátkou přestávku na vytrávení a mohli jsme se pustit do závěrečné třetí hry. Ani ta nebyla zrovna z říše snů… Náš sen, že bychom dohromady mohli dosáhnout na 1000 bodů, se rozplynul. I tak jsme si ale říkali, že to nebylo úplně špatné. Vyhlašování výsledků nás však vyvedlo z omylu :-D. Umístili jsme se na 14. místě z 16. týmů, tzn. třetí od konce. No co, poslední jsme nebyli. Po vyhlášení všech výsledků následovalo rozdávání cen, které nás (mě) velice bavilo! Každý jsme disponovali třemi lístečky a byli jsme několikrát vylosováni! Vojta tak získal štangli salámu, čaj a hrací karty s logem Slavie. Já vlastním nový otvírák ve tvaru malého slávistického dresíku a Miloš vyhrál slávistické triko a přívěsek na klíče s logem Tribuny sever (který se ale po menším žadonění houpe na mých klíčích). Takže z tohoto pohledu to byl velmi úspěšný den! J Nesmím zapomenout, že všem byl i nabídnut dort, který vyhráli nejúspěšnější bowleři. Byl vynikající.
Po třetí hodině odpolední jsme se pomalým tempem vydali na hlavní kutnohorské nádraží, i tak jsme na něj ale dorazili s velkým časovým předstihem. Nejraději bychom se viděli už doma, nebo minimálně na cestě, ale museli jsme si počkat. Čekání nám naštěstí zpříjemnilo hraní karet, které vyhrál Vojta, takže se nám hned hodily. A to nemluvím o úžasných karetních tricích, kterými nás udivoval Miloš… J Každopádně kolem 16:45 dorazil i vlak a my jsme se mohli vydat vstříc domovu. Byla to moc pěkně strávená sobota – především proto, že v té nejlepší společnosti, totiž slávistické.
Markéta